August 31 , 2016

by

…aneb Trpaslíci barona Nopcsy

V době končící křídy obývali neptačí dinosauři stále ještě velkou část světových kontinentů, konglomerát tropických ostrovů, dnes zvaný Evropa, nevyjímaje. Kromě bohatých nálezů ze Španělska známe pozdně křídové evropské dinosaury také z východní Evropy, zejména z území současného Rumunska. Pojmem je již delší dobu především fauna tzv. ostrova Hațeg (či Hatzeg), velkého a dávno zaniklého ostrova v moři Tethys, který zřejmě existoval v době geologických stupňů kampán a maastricht (před 84 až 66 miliony let). Své jméno získal podle města Hațeg v rumunské župě Hunedoara, odkud pocházejí nejlepší fosilie živočichů této oblasti. Ostrov vznikl tektonickým zdvihem v průběhu počínající alpínské orogeneze, a to z důvodu pohybu jaderské desky severním směrem skrz tzv. Piemontsko-ligurský oceán. V současnosti neexistují přesné klimatické nebo topografické analogy tohoto pradávného ostrova, nejblíže by snad mohl být čínský Chaj-nan. Nejpřesnější odhady rozlohy ostrova v době maastrichtu (před 72 – 66 miliony let), kdy zde žily i početné populace neptačích dinosaurů, činí asi 80 000 km², tedy zhruba stejně jako má Česká republika. Jeho tehdejší poloha odpovídala rovníkovému pásu, činila asi 27° s. s. Ostrov Haţeg se zřejmě nacházel nejméně 200 kilometrů od nejbližší pevniny a byl obklopen hlubokým mořem. Pro nás je zajímavé, že jednou z blízkých pevninských mas byl v severozápadním směru tzv. Český masív. Paleoklimatologický výzkum odhalil, že podnebí zde bylo na konci křídy subtropické, s průměrnými ročními teplotami mezi 20 a 25°C. Střídaly se zde vlhké a suché roky, přesto byla vegetace převážně tropického rázu. Zdejší dinosauří faunu proslavil již na počátku minulého století maďarský baron Franc Nopcsa, který také správně odhalil pravý důvod malých rozměrů většiny zdejších druhů (tím je ostrovní nanismus). O jaké dinosaury a jiné druhohorní obratlovce se tedy jedná? Zde je výčet těch nejzajímavějších i s odkazy na anglickou verzi Wikipedie:

Bradycneme draculae, alvarezsaurid

Elopteryx nopcsai, troodontid

Eurazhdarcho langendorfensis, azdarchid

Hatzegopteryx thambema, azdarchid

Magyarosaurus dacus, titanosaur (saltasaurid nebo nemegtosaurid)

„Megalosaurus hungaricus„, teropod nejasného systematického postavení

Paludititan nalatzensis, titanosaur

Rhabdodon priscus, rhabdodontid

Struthiosaurus transylvanicus, nodosaurid

Telmatosaurus transylvanicus, hadrosaur

Theriosuchus sympiestodon, atoposaurid (krokodýlovitý plaz)

Zalmoxes robustus, rhabdodontid

———

Prameny:

Benton, M.J., Csiki, Z., Grigorescu, D., Redelstorff, R., Sander, P.M., Stein, K., and Weishampel, D.B. (2010). „Dinosaurs and the island rule: The dwarfed dinosaurs from Haţeg Island.“ Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 293(3-4): 438–454.

Brusatte, S. L., Vremir, M., Csiki-Sava, Z., Turner, A. H., Watanabe, A, Erickson, G. M. & Norell, M. A. 2013a. The osteology of Balaur bondoc, an island-dwelling dromaeosaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Late Cretaceous of Romania. Bulletin of the American Museum of Natural History 374, 1-100.

Brusatte, S. L., Vremir, M., Watanabe, A., Csiki-Sava, Z., Naish, D., Dyke, G., Erickson, G. M. & Norell, M. A. 2013b. An infant ornithopod dinosaur tibia from the Late Cretaceous of Sebeş, Romania. Terra Sebus. Acta Musei Sabesiensis 5, 627-644.

Buffetaut, E., Grigorescu, D. & Csiki, Z. 2002. A new giant pterosaur with a robust skull from the latest Cretaceous of Romania. Naturwissenschaften 89, 180-184.

Csikia, Z.; M. J. Bentonb (2010). „An island of dwarfs — Reconstructing the Late Cretaceous Hațeg palaeoecosystem“. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 293 (3–4): 265–270. doi:10.1016/j.palaeo.2010.05.032.

Grigorescu, D. (2005). „Rediscovery of a ‚forgotten land‘: The last three decades of research on the dinosaur-bearing deposits from the Hațeg Basin“. Acta Palaeontologica Romaniae 5: 191–204.